Co říci úvodem? možná jen se pokoukejte:-) budu určitě vděčný za každou připomínku, takže pište... Uvidím co se dá dělat:-) Jsou to moje druhé(ty první byly fakt hrozný) stránky, tak doufám že se vám budou aspoň trochu líbit... Ještě mám malou poznámku: stránky jsem testoval na rozlišení 800*600 a nečekaně ve firefoxu. Takže vítejte a buďte tu jako doma:-).
24.01.2012
Hurá, ukončil jsem éru přesčasů a čeká mě jen 5x8 hodin což je lahoda!
09.01.2012
Intimní chvilka
Ach zase je tak blízko
a dnes jí to tak sluší.
Cítím její dech na svém krku.
Krásně voní, mýdlem, makeupem...
občas se mě jemně dotkne
abych věděl, že mě má ráda.
chvilkami se nervózně usměje
rozumíme si už bezeslov.
líbí se mi, když je nesvá,
dělá že se stydí..
měl bych jí konečně říct,
miluji tě.
Ale ne někdo mě předběhl:
"Smíchovské nádraží, konečná stanice, prosím vystupte!"
10.12.2011
Někdy Ježíšek dorazí o trochu dřív...
15.10.2011
Narozniak
Na Nárožník jsem se docela těšil, za prvé je to písek (sic hrubší ale je), za druhé po těch pražskejch umělkách si mohl člověk spravit chuť. I Skládačka nebyl proti, ostatní slibovali vysokou účast...
Takže jsme jeli sami, jako rozcvičku si navlíkáme zimní bundy a čepice. 3 stupně nad nulou - mrazivé lezení. Do první cesty se vyštvávám, posléze zjišťuji, že to bylo za 6(polské stupnice), se zmrzlýma nohama žádný zázrak. V jednu chvíli se ozývá skučení z pod skály i z vršku - to mi jen rozmrzaly nohy a Skládačka si bral lezky... Další rybaříme za 7 a protože jsem masochysta tak si dávám 7b na prvním, u třetího kruhu mi dochází invence, morál, síly a přichází nálada na prd. Ta nálada zmizela než dolezl Skládačka - hééérečka. Dáváme pokusy o dolezení a prostě to nejde, tak to oblejzám. Skládačka za mnou na ten fígl pak přichází.
K obědu mám chleba a buchtu jsem odmítl se slovy, že i otec mi nabízel ať si vemu z domu :) další cestu se pokouším o nějaký převísek, zespodu vypadal tak lezitelně...bohužel...nebyl. Takže nasazuji vychytávku alá Holany oblézám skálu a házím to z vrchu, Skládačka to nemůže přelézt ani na druhym - divné. Na vršku je krásně, tak mi ani nevadí zevling a občasné padající pytle cementu do lana. Já to taky nemůžu přelízt! snažím se to neošulit tolik a nakonec nějakým zázrakem to oblézám, pěknej hegeš. Na spravení chuti si dáváme hezkou spárku.
Čas pokročil a my popocházíme k krásným (Skládačka by nesouhlasil) plotnám, vybírám si jednu hezkou cestu prý 7, lezba ujde a tak jsem za chvíli na vršku, slaňák klasicky nikde jistím se klasicky za břízu. Skládačka leze jako dým pochvaluje si cestu. Byla fakt krásná. Na vršku se chvíli ohřejeme, romanticky zavzpomínáme na naší jedinou společnou lásku - Krbce :D a mažem se zabalit a dom...
09.09.2011
paní paní!
chtěl bych
jen vám něco
říct
ach jsem tak
stydlivý
promiňte
máte mouchu na ní!
09.09.2011

lezení občas i bolí - záda za levou rukou
30.08.2011
Bišík skoro fesťák a celá stodola
Skládačka se mě už po stý ptal, jestli jsem napsal něco vtipného a krásného a třeskutě intelgentního! Bohužel asi nikdy nenaplním jeho požadavky ve slohu, natož v lezení...
V pátek i přes mojí snahu jet jako Roubič se úplně nepovedlo dojet podle plánu, ale co lízt? Soumrak se blíží, oči se klíží, v hospodě zavíraj brzo... Moje volba byla jasná - Zimmerkanta. Ponalezení do cesty jsem po prvním kroku zjistil, že lízt to asi moc nepůjde. Skála mokrá jak hnůj a bonus byl všudypřítomný mech, po použití mága pod lezečky se situace nelepší tak běžim do neméně zeleného komína... vrchní rajbas dávám po dlouhé době čistě :) Jelo s námi i Skládačkovo děvče na inzerát, chudák dolejzá za tmy. ale v hospodě stíháme dát 3 piva s průměrným časem na pivo 15minut - jsem prase juhů :)
Druhý den lezbu volí Skládačka takže jeho klasika hradní věž 3,3 a nový pokus kopřivová 5, pak jdu na biskupskou stolici cosi za 5 + překrok na skálu vedle, skček trochu nesportovně 6 (kam se skládač ani dana nedosápali). No a pak jsem se styděl, hodně. Dana se zeptala jestli nám sousední lezci nevemou lano na skálu... kdyby bylo kam, tak se propadnu :) Cesta to byla krásná, jestli budu mít na to koule tak bych moh dát opakování :) Další cestu leze Dana cosi lehkého, kde se skládačka sedřel. Pak lezu já, poslední dobou oblíbenou cestu (i když na minulé trápení jsem nezapomněl) za 6, Skládač díky rozpětí čistě za 7c, poslední cestu si vybírám zase já, krásná 6ka. Otcovi na ní minule praskly gatě, a já na ní letos docela rozjímal s rukama v kouzelném pytlíku a železném chytu... Skládačka šplhal, a Dana si dala šplhokružní kombinaci, ale aspoň to nevzdala bez boje jak Skládačka.
Na fesťáku jsem se konečně setkal s Watem dokonce jsme si dali véču, a protože pršelo tak jsme jeli spát k nám domů. Druhej den do stodoly...jsem spadl ze ŽLUTÝ...ostuda...
Nevim, vyprávění je strašně suchý no, takže jak závěr do laborek: Práce se mi líbila...
16.08.2011
Hejšovina
žádná dřina,
je tam prima,
nebejt skal...
Když jsem potkal Holance u nás přededveřma, bylo mi hned jasný, že pojedu někam lízt. Holany vybral Hejšovinu jako náš cíl. Den předtim pěkně chcalo a u nás bylo lezení verboten... K výpravě se přifařil ještě Dája z HISu takže nás nakonec bylo celé 4 kusy, kde jsem samozřejmě nejslabší článek byl já :)
Na Hejšovině bylo solidní mokro, ale skály kupodivu suché. Na rozlezení vylezl David 8c Holanec 7b a mě zmrznul úsměv. Na 8c jsem se rovnou vykašlal i když vypadalo dost luxusně. Pak následovalo další 7b pak 8b (nebo c), ve kterém byly nechané karabiny, tak jsme je museli vybrat ;) tomu jsem neunik ani já a tak jsem si to poctivě odseděl. Po tomlhe sedění jsem měl ruce jak papír ani mi nešlo se odvázat :o pak další 7b, a pak jsem už jen popolejzal takže za mě to bylo 5 a 6, ostatní si dali 8a,8c,8a,8c...
Karabiny jsme nakonec vrátili příchozím polákům, že prý si je tam "zapomněl". Očividně tu cestu chtěl přelízt na RP, což se mu teda ani na 2 pokus co jsme viděli nepovedlo. No mít o kousek míň štěstí tak nemusel mít ani druhej pokus, při prvním se totiž proletěl asi 15metrů a o metr minul skalní zub... Holanymu co to viděl celý moc do řeči nebylo.
Pěkně zničení jsme jeli dom a já večer ještě do phy...
31.07.2011
Dolomity 2011
po sérii omluvenek, jsme na výpravu do dolomit zbyli jako vždy já a Skládačka. Vše začalo sobotním ránem a stěhováním "materiálu" (neboli bordelu) do auta. Večer jsme dorazili pod Passo Falzarego a pršelo...
V neděli pro změnu pršelo, nedali jsme se odradit a za hesel jako "Není špatného počasí, ale špatně oblečených turistů" jsme jeli autem na passo. S výškovými metry přituhovalo a tak se objevil i sníh. Skládačka se mi smál, že jsem si nevzal kulicha a zimní bundu. Důkladně navlečeni jsme z pasa pěšky vyrazili na Lagazuoi, sněžilo, na hřebínku to už byla solidní sněhová bouřka, ještě že jsem si vzal pod rifle tříčtvrťáky a na softshellku nějakej igelit převlečenej za pláštěnku. S riflema si člověk ve 30cm sněhu stejně člověk moc neužije takže jsem nasadil tempo předběhnu i vítr... Předběhli jsme jen němce s malým dítětem - před ním klobouk dolů :) Sestup tunelama byl příjemný oddych. Večer po rozmluvě se sestrou u internetu (za zpravodajství jí patří dík) razíme směr Arco. Do Arca dorážíme večer, dohadujeme se, která strana jezera je levá - já tvrdím že přijíždíme z vrchu takže ta vlevo z vrchu, Skládačka že podle mapy to je obráceně. No takže podle mapy na levé straně jsme zaparkovali pod útes, kde jsem se chtěl stát neviditelným a nacouval jsem do něj, rozbitý zadní světlo - to to hezky začíná. V noci ze skály nad náma pořád padaly šutry na auto, takže jsem v noci ještě přeparkoval na místo kde jsme spali zbytek pobytu...
V pondělí jdeme koupit izolepu a zalepit zpět světlo - takové puzzle. Pak jdeme lízt, v průvodci z roku raz dva jsou zakroužkované Sonnenplaten - toť náš cíl. Škoda že jsou zakreslené trochu jinde... Ale to jsme tehdy nevěděli, tak jdem ke skále u skály mužík dobré znamení... kouknem na něco zespodu, vypadá to dobře! Vinou špatné komunikace slaňujem od druhého borháku (po tom co další dýlka vypadala asi na 6+). Jsem rozladěn a jedem do Arca koupit průvodce. Večer jdem na romantickou procházku do Limonády - městečka kousek vedle.
V úterý jdeme zkusit přelízt včerejší nezdar, ketrý není ani v novym průvodci (to mě trochu naštvalo), u druhýho štandu to zase balíme a procvičujeme slaňování z borháků (to mě taky trochu naštvalo) Nicméně poučeni průvodcem jdem na Sonnenplaten co se ve skutečnosti jmenují Place Zebrata a vybíráme cosi za 4 je to 46 paralelo asi na 5 dýlek, choďák jako prase, moc mě to neuspokojilo. Večer aspoň jdem na romantickou procházku po okolí. Jestli se do mě ten Skládačka nezamiluje teď, tak už asi nikdy :o
Středa pořádného fláku třeba! takže Place Zebrata a Rita 16 dýlek 6- slibuje průvodce. Pravda přebírání lana jsme si užili dosyta, lezení už trochu míň, zase je to strašně lehký, vršek trochu přituhoval, ale... asi tak za 5- max. Na vršku nás skoro předlezli nějaký němci bez helmiček. Kamení občas lítalo, a nechtěl jsem procvičovat první pomoc co jsem nikdy neuměl, tak mě štvali. Štvali mě taky proto, že byli prostě rychlejší! Byl to tatík s dcerkou. Gertruda měla namalovaný oči a vypadala při lezení mnohem líp jak my! Dostala na vršku céres, že byla pomalá, že když jsem to vylezl i já (že nemám ruku si při lezení člověk všimne), že to musí jít všechno mnohem rychlejc - chudák :) Protože jsem den předtim slíbil Skládačkovi romantickou procházku na skály nad silnicí a bivakem, tak večer ještě jdeme na vršky. V půlce se to snažím otočit se slovy: "Mě už to nebaví..." no nepomohlo to, tak máme asi sto fotek Laga di Garda a pár set výškových metrů v nohách.
Po večerní domluvě s trenérem, co jako teda lízt, když 6- je fakt lehký, vybíráme cestu vedle Rity samozřejmě hned komolíme název na Simaulin prý 6+ 10 délek z toho 3krát 6 vychází na mě a jedna těžší na Skládačku (mě to nevadí a dost se těšim). Po první zahřívací dýlce jsem přestal myslet na to, že jsem ráno nebyl kakat. Němka předemnou v jednom místě dokonce seděla. Na štandu dolézám němce a brblám si cosi jako "fuck, so heavy", smějou se mi. Střídáme to v solidním tempu. Svoje dýlky si fakt užívám, krásný rajbáky. Němce dolézáme, když si střihli 2 dýlky v sousední ještě o půl stupně těžší cestě, paní svého druha taky dobře sjela za to co to leze :) Do předposlední dýlky se nikomu nechtělo no power, no fun. Němka sedí a tahá za presa. Výlez do kolmý stěny povinný uklouzaný chyty slibovaly nezapomenutelný zážitek. Nad první borhák jsem to dal s funěním, neuvědomil jsem si, že cvakání druhýho mám na levou ruku - takže visíc za pravou, nohama bruslící po klouzavém zázraku, jsem si uvědomil že jsem jaksi v pr... takže sedám, tlapu po borháku a druhou nohu zakliňuju za sokolíka abych si uvolnil ruce, cvaknutí presky do oka šlo hladce na lano nezbejvá síla a tak se tahám za preso. Výlez leze Skládač (opět oklouzané vše, na co jde sáhnout) a němci nás zdraví s palci nahoře a slovy: gut, gut! Náš výraz by se dal popsat jako "co-to-kurva-bylo-malem-jsem-se-posral-hura-jsem-nahoře". Skládačka se večer ptá na rest day, říkám že rest day měl první den (chození ve sněhové bouři) nebo od 9 večer do 6 ráno. :)
V pátek teda volíme odpočinek a ferratu z Rivy di Garda, středně těžká - to jsem zvědavej. Po začátku feraty nasazuji své tempo alá Emil Zátopek, předbíháme jedny němce, jedny čechy (co dost čuměj, že se necvakám) a prý moc kejvu žebříkama. Ještě doháním jednoho němce, za ním testuji zda kramle, na kterejch je fixní ocelový lano, opravdu držej. Němec zrychluje (nedostatečně) a přestává se cvakat (po tom co se to lano tak moc hejbalo). Na vršku si nás ještě dojtšlandi pletou s rusama. Copak jsem nějakej Ivan? Sestup mě nebaví, dělaj se mi puchejře a bolej mě kolena. (a nemůžu strašit nebohé turisty). Večer se jdem ještě kouknout do Limonády na Gertrudy, z jedný mám ještě dnes noční můry a pomočuju se, takový kozy jsem ještě neviděl.
Na sobotu jsem chtěl zase něco zničujícího, ale Skládačka zasáhl a že pojedeme večer domů. Takže vybíráme něco nenáročného, Lezeme Cane Tripa něco jako 5+ 8 dýlek. Nejhorší dýlka má být ta první, tu přeskakuju jak kamzík, opět dolézám němce na štandu... Na dalším nás pouštějí, tak nasazuji běžecké tempo a za 4 dýlky si dáváme sváču na vršku. Je poměrně pozdě a trpěj mi nohy takže jdeme dolu k autu na chálku (která byla nic moc) a na koupel v řece. Z ní vylejzám jako holčička a tento pocit mi vydržel až do Trenta kde je pro změnu 32 stupňů. Provoz docela ušel a přiznám se, že občas jsem to docela pral, takže v půl 11 jsme doma s zhruba 1800 ujetýma km a průměrnou spotřebou 7.3 na sto. První co Skládač udělal na bytě? Se slovy: "tak jsem to přežil!" nalil panáky.
11.07.2011
Tisá
V Tisý jsme byli se Skládačkou naposledy před rokem a to ještě s tahounem Holanym (co nám tehdy ukázal krásný cesty). Den před odjezdem se mi zdály bujný sny o zlomenym kotníku nebo přelezenym 7c - tak si vyber...
Z práce mažu domů dřív a tak nachytávám Skládačku ještě v posteli. Zabaleno mám z předchozího dne tak čekám jen na něj. Následuje nákup v tesku. Pak cesta přes zasekanou jižní spojku - přes kterou jsem vůbec nemusel jet. Druhý nákup se uskutečnil už v Ústí nL. Zajímavej obchoďák. Moc jsme ho nepochopili, po chvíli bloudění (věci, co jsem zapomněl koupit na poprvé) radši nakupuju u vietnamců venku. :)
Protože jsem se těšil na lezení jak malej, tak vyrážíme do Malých tiských stěn. Skála číslo jedenách se mi zdá lezitelná, kouknu do průvodce, hmm za prý za 4, to bude na pohodu... Na vršku jsem zbrocen potem a přemýšlím o upadající kariéře lezce. Skládačkovi jsem poradil cosi ze strany za 5. dolejzá kruh a dál se ani nehne, zespodu mu radím hláškama typu: "Postav se jako člověk!", "Proč se nepostavíš na tu nohu?", po vystřídání pozic lezce a radiče/jističe se situace nelepší, ba možná je i horší - odlepit se mi fakt nejde. Skládačka kontroluje ještě průvodce a hle, ona skála je prý v rájci... takže listujeme na Tisou, napětí se dá krájet, a ono jsme se cpali do 7b, a já přelezl 6ku. Skládačka něco povídá o úmyslu ho zabít, ale úmysl bych v tom neviděl ;)
Večer jedeme na bivakmísto u rybníka, těšíme se na popovídání s trenérem. Ale co to? U rybníka se koná nelegální dramec párty. Oba jsme docela mrtví takže dáme 2 (slovy dvě) kuželky a jdeme do odhlučněného stanu spát.
V sobotu vyrážíme brzo ráno, pes Avro nebo Afro (jméno se nám vrylo do paměti díky, řevu majitelky, která přehlšila i všechno techno) sežere Skládačkovi půl snídaně a tak to rychle odsejpá :) Skládačka si ještě vysloužil pohlazení od dredařky, že jí věnoval kapesníčky. Na rozlezení na Ostrově tahám Útěk před holubem za 7, rád bych dotáh Skládačku ale tomu nejde vytáhnout smyčka tak mi jí tam zakliňuje a nechává. Slaňuji a shledávám že fakt nejde vytáhnout (za proklínání Skládačky) obcházím skálu a snažím se dostat do tý škvíry z druhý strany, což jde, a smyčka za použití skoku do ní na druhý pokus vypadává. S vrchním dáváme ještě za 6 krásný spárokomín. Pod skalou dostávám vlhký polibek od retrívra. mlask. Suneme se vedle a skládačka tahá, pak oběd, pak přechod údolí na jednu plotnu na tu si beru kouzelný pytlík s kouzelným práškem (fuj, že se nestydim) pak ještě nějaký kvak a hurá na dramec párty a rozhovory s trenérem! (přelezeno 7,6,3,5,5,7,4,6)
V neděli Skládačku bolí všechno, mě jen celý ruce a hlava. Tak jdeme do pro změnu do malý tisý, tam Skládač vytáhne za 3 komín a další 3 sedmy dáváme s vrchním. Zjišťuji, že loňská kondice+morál je pryč asi jako letošní zima, protože nejsem schopnej přelízt ani jeden malej převis. Pak mám něco vylízt já, popocházíme a lezu spárku za 4 - easy (vedle byla teplá spára, což v nás evokovalo noční stanové veselí) pak lezem hranku za 4 taktéž, jen jsem nenašel ty hodinky psaný v průvodci - asi mysleli ty digitálky na ruce. (přelezeno: 3,7,7,4,4)
Překvapilo mě, že NIKDO nemáčoval a naopak skoro všichni pak něco lezli s vrchním :)
20.06.2011
prostě taková směs smolená z pr... procesu
Jak dny běžely tak mě nic nenapadalo co bych mohl sem napsat, takže se toho sešlo docela dost :) Asi nejlepší novinka je, že Holanec nebude lízt - přelezl jsem totiž na druhym cosi označené Malíkem bájnou číslovkou 9a, takže říkám že jsem přelezl 8b :) Bylo to peklo, dvakrát jsem skákal po chytu (v druhém případě po oblé jamce na tření), kupa kroků dynamicky... Holanec mi na to říkal: jestli vylezeš k druhýmu kruhu tak končim s lezením... takže končí :)
Mezitím jsem se párkrát (ne)pěkně ožral a týden na to jsem šel za Holanym a Malíkem a dvěma děvčatama do lomu... tam jsem před dívkama zamachroval a na druhym vylezl pravou spárku(poprvé v životě), nicméně dívkám jsem neučaroval lezly jako bohyně a mít jejich techniku tak se můžu při lezení ďoubat prstem v nose nebo jiných otvorech :)
Takže takové shrnutí: forma na druhym konci lana celkem je, jen najít morál a radši moc nepít :)
22.05.2011
co budem dělat v neděli,
poďoubem se v prd*li...
nebo půjdem lízt do Divoký Šárky... skládačka by volil po dnešku zcela jistě tu první možnost, Šárka byla fakt divoká. Na to že jsme o půl 7 vstávali do údolí jsme dorazili na půl 11, protože byl čas na oběd, tak jsme dali dvě pivka a šli někam lízt - docela jsem jí měl, ale cosi jsem vylezl, (to ze mě pivo rychle vyprchalo) druhá dýlka byl choďák, no a dolez byla hezká plotýnka polička a velký balvany - vše samozřejmě bez jištění - lahoda. Skládačkovi se skála nelíbila tak jsme šli na Dívčí skok západní stěnu, tam se skládačka "pochlapil" a vylezl komínek za 2 to i já jsem lezl trojky :D na vršku mi děsně smrděly lezky tak jsem radši slanil za balvan, zkoušel jsem stáhnout lano a to nešlo, takže skládač mi lano hodil dolu a šel si to obejít... protože bylo vedro a sluníčko do nás pralo, pro tentokrát jsme zaveleli ústup (Skládačka by nesouhlasil a doporučoval by, už nikdy žádnou Šárku)...
19.05.2011
Ostaš
První letošní Ostaš se nesla v duchu, kdo ví co vylezem... tedy aspoň pro mě...
byl jsem na lezení tak nažhavenej, že jsem z toho zapoměl lezky doma, na to jsem naštěstí přišel v Nováči při vyzvedávání Skládačky - ten se nestih ani pomodlit, jen se držel a porád kecal, že nemusíme jet tak rychle :) takže přijdem pod skálu, ani nemusim vyklepávat batoh a vím, že jsem si je nechal v autě... Skládačka už na to ani nic neřikal - stane se (mě docela často).
Vzlezli jsme 4 cesty a můj onlíbený přepad - ten jsem přepadával jen já, přeskok zpět byl na paty alá Skládačka, bolely mne jen týden ;)
Drátník
Na Drátník jsme jeli další víkend, v telc dávali zrovna česko:švédsko, takže jsme vyráželi po prohranym hokeji, na D1 stabilní provoz a občas těžká noha... V Humpolci sjíždíme a ve vesničce Skály švédské auto v pátek 13. večer přestalo jet. Ani jsme se nestihli stavit v krámě pro Skládačky jídlo. Chvíli to i vypadalo na hezké přenocování v autě. Nakonec nás zachránil Bydža, při přeparkování toho mýho vraku zastavil pod komínem, zavírám dveře a najednou jako nějakej štěrk jako kdyby padal na auto... druhá várka trefila přední sklo, no štěrk to nebyl... jen čáp z komína posílal pozdravy...
Bydža měl auto hezky kropenatý, byl trošku naštvanej, možná jsem do něj tolik neměl rejpat, když jsem s ním měl jet i domů... na gruntu proběh beer a šlo se spát. Na ráno jsem si nastavil budíček na 8. Vzbuzen jsem byl v krásných 6:15 vřeštícíma fakanama, se mnou naštěstí i zbytek chaty, takže jsem nebyl ani rozmrzelej.
Rychlá rota vyráží pod skály (Skládačka bez snídaně), mě se moc nechce, takže linie pro ostatní postižené tahá Bydža, Tonda Volk a Honza Zámek. Protože jsem i sobec tak jsem vzal Skládačku a šli jsme si climbit sami - vše těžké jsme vzdali a i to težší jsem oblézal jak největší posera. trochu mě to krklo, takže tam budu muset ještě zajet si to přelízt znova a lépe. Ze skal nabíráme směr občerstvovna, ale jen na jedno ;) pak buřty s vínem u ohníčku, kde jsem se seznámil s Radkou2 - celkem jsem čuměl když se představila :) pak ještě beer bez ohníču a šel jsem pinkat pěkně šrot asi ve 2, zcela se těšící na budíček od dětí.
V neděli prší, málem jsem vyloučen z přepravy (protože jsem bydžovi schoval friend) a razíme domů...
21.04.2011
jooo člověk nemá ani čas sem psát :)
jinak příhod nemám mnoho (kecám, jen si polovic nepamatuju).
nejlepší je asi výlet do Tisý, kde mi umřelo v Ústí nL auto a zpět jsem se vezl na valníku, druhý den jsem si to šel se skládačkou vynahradit do Hlubočep... nejprve jsme měli děsnej prolém se odlepit od země, potom jsem předvedl zase takovej solidní ufovýkon... Poslední lezení v na plotnách raděj nevzpomínat, skok/pád na násep od kolejí, hlavně že jsem si držel při dopadu lano :)
jinak jsem pořád práce, no fun.
30.4. v sobotu osazujem opočenskej holancův lom, takže přijďte pobejt!
06.03.2011
Hlubočepské plotny - Prokopské údolí
Již nás svrběly prsty,
teplé dny bude teplá i skála?
ráno byl šedivec
fůůůj to to bude studit
modrá obloha, místy opar
procházkáři procházkují všude
skála hřeje do bříšek
pomazlit se s pidichyty
ohřát se na vršku...
20.02.2011
když se člověk nepochválí sám tak to za něj nikdo neudělá, že? dělal jsem pár stránek a jim i optimalizaci pro vyhledávání, takže jsem se zeptal strýčka google jak na tom jsem:
profesdům - lenost dávat printscreen, aneb prvním budu a prvním zůstanu...
fastvat - háječkovo logo, moje úpravy stránek, a pozice v G? raděj se neptat!
07.12.2010
Rok se s rokem sešel lízt se už zase moc nedá, ale mám nabroušený prkno a o mé inteligentní nápady jsem ještě nepřišel ;)
Pro věrné příznivce tady mám jedno video, a že se dá lízt skoro vždy lze vidět pro změnu zde.
23.11.2010
Indoor HandyCamp
Indoor Handycamp se konal na lezecké stěně Cibulce v Praze. Po úporných Bydžových snahách vzburcovat členy oddílu a dostat od nich alespoň odpověď (nechápu co se mu línilo na mém nevím), se akce nakonec úspěšně uskutečnila hlavně díky Wattovi a Singing Rocku.
Samozřejmě jsem dostal vynadáno od Watta jako kde se flákám, že začátek byl v 13:00 a je 16:00. Takže jsem se převlík, vylezl jsem si nějakou 4, pak 6 trochu do kopce, 3 a při poslední 5+, která byla taky do kopce mi totálně odešly ruce... Načež jsem dostal vynadáno, jakto že nelezu :D Nakonec nás dorazilo celkem dost viz sígrweb.
PS: neřekl bych, že jsem všem ukázal jak se leze... to jsem ukázal až doma na stěně ;)
PS 2: Našel jsem se taky v montaně.
01.01.1970 Tak se blíží další rok a zde máte opět speciální dárek. Jinak všem návštěvníkům přeji veselé svátky ;-)
01.01.1970 opravdu specialní vánoční dárek, užijte:-)
Mimochodem jsem je dělal polospící, tak se nelekněte pár překlepů a hlavně mi ty překlepy nahlašte:o